demonstraceVčera se mi stala zvláštní věc. Známí se mne zeptali. "Když jsi ten bojovník za svobodu, byls za ní bojovat i v úterý na Václaváku?" Samozřejmě, že nebyl! Odpověděl jsem, že tam se bojovalo za opak, než je svoboda a demokracie.
A to, že se na Václavském náměstí v úterý nebojovalo za svobodu a demokracii, ale za pravý opak, o tom jsem samozřejmě více než přesvědčený.

Poprvé, když se na těchto demonstracích skanduje proti těm, kteří byli svobodnými volbami řádně zvoleni. Tady mne však můžou mnozí nařknout z toho, že i já jsem chodil mezi lety 2010 a 2013 na protivládní demonstrace. Ano. Ale tehdy to bylo proti vládě Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Tehdy, pokud si to dobře pamatujete, však klesala markantně důvěra jak vládě, tak volební preference vládních stran. A jak je to dnes? Zcela je to jiné. Prezident republiky si drží svou standartní důvěru cca kolem padesáti procent. A straně předsedy vlády (i když jsem ji nikdy nevolil) se drží preference kolem 30 procent. A to tak, že to vypadá to, že o parník vyhraje i příští volby. Lidi, kteří je volili, jsou s nimi zřejmě spokojení a volili by je asi zas. Takže v tomto případě ty demonstrace jsou samozřejmě i proti výsledku svobodných voleb, a tedy i také proti vůli českých lidí. Pouhých sto tisíc lidí na Václaváku skutečně není víc než 30 procent voličů ve svobodných volbách. A kdo si myslí něco jiného, neusiluje o nic jiného, než o státní převrat proti voličům i proti vůli lidu. A například pan prezident Miloš Zeman je můj kůň, já jsem ho volil, jsem s jeho prací nad míru spokojený a považuji ho za našeho nejlepšího prezidenta od 2. světové války. A hodně by se mě to dotklo, kdyby měl odstoupit jen kvůli nějakým křiklounům z Václaváku.

Mimochodem, když jsme u těch demonstrací z roku 2012, víte, že to byl právě Miroslav Kalousek, neformální vůdce současné pražské kavárny, kdo tenkrát prohlásil, že protesty jdou proti demokracii? (viz https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kalousek-protesty-jdou-proti-demokracii-ne-vlade/r~i:article:737665). Tak ať si jeho ovečky vezmou laskavě jeho slova k srdci i dnes!

A za druhé, doufám, že víte, kdo dnes nejvíc ohrožuje svobodu a demokracii v Evropě? Ten, kdo propaguje tzv. politickou korektnost! Vždyť v mnohých státech bývalé západní Evropy je dnes běžné, že proti tomu, kdo porušuje zásady politické korektnosti, se můžou objevit i nějaké ty represálie. A takovéto jednání vůči lidem s jejich vlastním názorem má od svobody a demokracie skutečně nesmírně daleko! A kdo by dnes rád chtěl zavádět politickou korektnost? Že by to byl prezident Zeman nebo premiér Babiš, když prý podle demonstrantů ohrožují demokracii? Ne! Ti jsou naštěstí ti poslední, kteří něco takového chtějí zavádět. To by rád zaváděl především ten, kdo se vidí v paní Merkel, v panu Macronovi a jim podobných! Takže žádný Zeman, žádný Babiš, ale druhá strana. Takže všem příznivcům politické korektnosti opět pěkně "děkuji" za jejich snahu o ohrožování svobody a demokracie v ČR.

Pokud vám jde skutečně o zachování svobody a demokracie v České republice, tak se prosím vykašlete na všechny pražskokavárníky, lepšolidy, neomarxisty, pravdoláskaře a jak vůbec se těmto nepřátelům svobodného názoru obyčejných lidí říká. A bojujte proti tomu, co svobodu a demokracii v Evropě ohrožuje skutečně. A také bojujte za to, aby nikdo nemusel mít strach, že za svůj vlastní názor bude z nějakých politicky pochybných důvodů potrestán.

6.6.2019 Nezávislý tisk                                                                                   Libor Čermák

mapa volby

 

Na snímku vidíte, jak je to s volbami v celé Evropské unii.
Všech zbývajících 27 států mají všechny evropské, parlamentní, regionální i komunální volby
vždy jednodení od rána do večera. Jen Česká republika má zavedeny volby dvoudenní.
Svádí to mnohé starosty a primátory k podvodným praktikám ve volebních místnostech 
během volební noci. Chtějí proto někteří přemísťovat volební urnu, vyhledávat volební místnosti takové, 
do kterých není zezdola vidět apodobně. Řešením by jistě bylo zavézt i u nás volby jednodenní,
 tak jako ve zbývajících 27 státech Evropské unie.
Pokud se to ovšem nestane, nezbývá než předsedům volebních místností nechat odhlasovat volební komisí svícení při volbách po celou noc a zabezpečit i hlídání těchto volebních místností či urny.
Přestane být už Česká republika tím " Kocourkovem" , či bude nadále motivovat stávající starosty 
k možným opětovným podvodům???
4.6.2019                                                                           Tomáš Krpel

rok45ANKETA Sovětský svaz nás v roce 1945 neosvobodil, ale území Československa obsadil a dobyté území dalších 44 let držel. To si myslí bývalý premiér Mirek Topolánek. ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků ve Sněmovně, co si o výroku někdejšího ministerského předsedy myslí.

Poslední roky se stává skoro tradicí, že během výročí konce druhé světové války vystoupí nějaká veřejná osobnost s tím, že osvobození většiny Československa Rudou armádou v květnu 1945 nebylo ve skutečnosti osvobozením, ale dobýváním území, které následně SSSR okupoval více než 40 let.

V průběhu letošních oslav Dne vítězství s touto interpretací vystoupil bývalý premiér a exšéf ODS Mirek Topolánek. Ten je přesvědčen, že osvobození byl pouze náš subjektivní pocit. 

„V květnu 1945 osvobodila většinu naší země Rudá armáda. Osvobození byl ale jen náš subjektivní pocit. Stalin neosvobozoval, Stalin dobýval a dobývaná území držel. Na svobodu jsme čekali dalších 44 let,“ napsal expremiér Topolánek na svém twitterovém účtu.

ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků napříč Sněmovnou, co o výroku někdejšího předsedy vlády soudí.

„Ten subjektivní pocit jsme tehdá měli též, jako valná většina lidí u nás. Tři roky později jsme už byli poučeni,“ konstatoval čestný předseda TOP 09, exministr zahraničí a poslanec Karel Schwarzenberg.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček prezentuje diametrálně odlišný postoj. „Kdo tvrdí, že osvobození od genocidního německého nacismu bylo dobýváním, fakticky schvaluje zločiny nacismu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.

„Rudá armáda osvobodila velkou většinu našeho území. Hrdinství a oběti jejich vojáků nesmíme nikdy zapomenout. Stejně jako US Army, ale i Rumunů a dalších vojáků. To, že osvobození mnoha zemí SSSR zneužil k jejich ovládnutí pomocí vazalských komunistických režimů je smutnou pravdou. Což ukázali např. Maďarům v roce 1956 a Čechů a Slovákům v roce 1968,“ řekl redakci exšéf KDU-ČSL a poslanec Pavel Bělobrádek.

Předseda komunistů a první místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip použil slova exprezidenta Klause o „dutém Topolovi“. 

„Musím říct, že je mi líto, že se pan bývalý premiér Topolánek přidal na stranu těch, kteří se snaží přepisovat minulost a manipulovat fakty. Už chápu to staré vyjádření bývalého předsedy ODS a bývalého prezidenta Klause o dutém a prázdném Topolánkovi. Takovou neznalost reálií jsem u pana Topolánka nepředpokládal. Mohl by si zopakovat historické dokumenty ze setkání protifašistické koalice v Teheránu, na Jaltě nebo aspoň z Postupimi,“ řekl Filip.

Reakce ze všech nejstručnější, avšak jedna z nejzřetelnějších přišla od někdejšího předsedy hnutí STAN a poslance Petra Gazdíka. „Má pravdu!“ vzkázal na adresu Topolánka.

„Jde o velmi svérázný výklad velmi svérázného expremiéra. Pokud jej připustíme, tak z něj vyplývá, že před Gruzínci bychom se měli mít vždy na pozoru. Jinak poměrně smutná snaha expremiéra na sebe za každou cenu upozornit,“ myslí si poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského z KDU-ČSL je bohužel poválečná role Sovětského svazu sporná. „To však nic nemění na tom, že nás Rusové osvobodili,“ zdůrazňuje.

„Těžko komentovat řeči člověka, který nemá přehled, Sověti osvobodili třeba Rakousko, a nijak ho neovládali. ČSR do sféry sovětského vlivu vešla dobrovolně, a to už na počátku války, protože Sověti byli jediní, kdo neuznali Mnichov a jako jediní garantovali Benešovi předmnichovské hranice, což Západ dlouho odmítal, a to byl hlavní důvod, proč naše exilová vláda zcela cíleně chtěla, abychom měli se Sověty, co nejužší svazek. Dokonce sama navrhla smlouvu, v níž žádala co nejužší koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky a zcela důsledně ji dodržovala už během války. To, že lidé pak sami po válce ve volbách volili socialismus, který prosazoval i Beneš s Janem Masarykem, bylo pak jen následkem, a těžko z toho vinit jen Stalina – ten tomu předchozími činy spíš škodil, a výsledku voleb pomohlo skutečně hlavně osvobození ČSR a to, že Sověti nás do té doby nezradili. Samozřejmě tato fakta neznamenají v žádném případě obhajobu zločinů Stalina,“ napsal Tomio Okamura, šéf SPD a místopředseda Sněmovny.

Europoslanec za ČSSD Jan Keller se trefil přímo do Topolánka. „Myslím si, že student Topolánek na střední škole buď nedával pozor, anebo nepochopil učivo. Ani jedno mne u něho nepřekvapuje,“ soudí Keller.

„Moji prarodiče žili v roce 1945 na Moravě, kudy přešla fronta, a moji rodiče zažili osvobození Prahy. Jejich svědectví vypráví o něčem jiném než blouznivé úlety pana Topolánka. Nevím, zda se k němu dostaly v základní škole informace o Jaltské a Postupimské konferenci, kde si vítězové rozdělili svět a západní spojenci nás poskytli Stalinovi. Nevím, jak si představuje, že by 900 tisíc vojáků wehrmachtu dobrovolně opustilo ČSR, a měl by si připomenout zvěrstva páchaná Němci na Čechoslovácích. To vyjádření považuji za ostudné,“ má jasno poslanec SPD a diplomat Jiří Kobza.

Podle hejtmana kraje Vysočina a poslance za sociální demokracii Jiřího Běhounka měl Mirek Topolánek „vždycky svérázný přístup k faktům“.

„Vždy jsem si myslel, že vrchol hlouposti Mirka Topolánka byl zdvižený prostředníček ruky hloupě omlouvaný, že ukazoval jedničku. To jsem ale byl naivní a podcenil jsem ho. Tímto žvástem jen ukázal postupující demenci. Mám dojem, že i kromaňonci kdysi dávno byli inteligentnější než dosud přežívající občan Topolánek. Protože ten už není schopen pochopit historické souvislosti. Ve své negramotnosti Topolánek nechápe, že kdyby ‚se do toho nepletla‘ Rudá armáda, nebyla by ani druhá fronta Amíků a Anglánů přes kanál La Manche z Anglie k Francouzům. Rudá armáda vázala většinu bojového potenciálu nacistického Německa. Teprve když sovětská čili Rudá armáda zdevastovala wehrmacht a hnala ho k německým hranicím, mohli Amíci + Angláni provést vylodění v červnu 1944 v Normandii. Proto jenom primitiv může říci: ‚Bylo by bývalo lepší, kdyby se do toho (Rudá armáda) nepletla.‘ Nemělo by se také zapomínat, že od nacistické okupace osvobodila Rudá armáda velkou většinu území Československa za cenu 150 tisíc sovětských vojáků, jejichž ostatky kryje naše zem,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Bohužel, Topolánek byl předsedou české vlády. Svým slaboduchým výrokem nám jen připomíná, jakou úroveň mělo jeho vládní rozhodování. Ale advocatus diaboli našeptává: Myslím si, že Topolánek svou kravinu napsal na twitrovník záměrně. Věděl od počátku, že píše naprostou kravinu, a psal ji jenom proto, aby naštval co nejvíce lidí, aby se zase na pár dnů o něm alespoň chvíli hovořilo, když již dávno klesl do bažiny politické nicoty. Kde je pravda? To si musí rozmyslet ctění P. T. čtenářové,“ dodal senátor.

Podle poslance Lubomíra Volného propásl Topolánek příležitost mlčet. „Rudá armáda osvobodila od nacistů i Vídeň a v Rakousku se nikdy sovětský socialismus nebudoval. Náš národ nebyl díky Rudé armádě a odvaze jejich vojáků fyzicky vyhlazen, tak jak plánovali Němci. Výrok pana Topolánka je zbytečný a hloupý. Konec druhé světové války a vítězství spojenců nad nacistickým Německém je jednou z mála příležitostí, kterou i já vnímám jako příležitost spojovat a díky vítězství i odpouštět. Ubližovali nám ideologičtí zaslepenci ze západu i z východu. My jsme opakovaně dokázali přežít ohrožování násilím z obou stran. Není čas idealizovat si kohokoliv, ale ani strašit se kýmkoliv, kdo nám dnes chce být rovnoprávným partnerem. Pochopitelně tomu tak nemůže být u těch, kteří v neustálém štěpení společnosti a boji proti neexistujícímu nepříteli z východu vidí svůj jediný politický program. Ti pochopitelně naši společnost hloupými výroky štěpit nepřestanou, ani když je tak jednoduché nepropásnout příležitost mlčet,“ míní Volný.

PL 14.5.2019

BobajsvsmallByly nám s Bobajsem dva roky, když se v Praze v roce 1969 upálil Jan Palach.
Poté byl odstraněn sympatický Alexandr Dubček, nahrazen Gustavem Husákem.
Začala normalizace. Lidé se začali „ křivit“. Přibývalo závadných charakterů ….
Národy v Československu byly poníženy okupací a normalizační atmosférou.
Prosazovali se často šmejdi a estebáci. Lidé začali poslouchat i Karla Kryla .
Toto léto utekl raději do emigrace můj otec Miroslav Krpel,
podobně jako Kryl do Německa. V té době rodiče Boba přiváděli na „jeho Javorový“,
postupně začal milovat, hory, lyže, kopanou,lezení, skialp…….
V dobách, kdy v dolinách vládl komunismus, jsme my utíkali do svobodných hor.
Chodili spolu na základku, lyžovali závodně v Beskydech, hráli fotbal. Pak začali lézt v Tatrách,
na písku, v Porubce. Udělali přechod Tater, sjeli z Lomničáku a Mt.Blancu.
Pak před 20 lety začal Bob závodit ve skialpinismu. Vyhrával, co se dalo. Reprezentoval Česko,až to dotáhl na horského záchranáře- profíka ve svých milovaných Beskydech.
V poslední době se opět začala do duší lidí vkrádat normalizace.
Poctivý Bobajs nesnášel zlodějíčky, pokrytce, intrikány,prospěcháře, kteří sami toho moc neuměli a proto mu začali škodit. Mobingovat či šikanovat ho na jeho milovaných horách.
Estébaci by dnes měli slézt z hor, kde nepatří. Celníci by se měli vrátit na hranice a policajti na stanice.
Bob se dostal do kouta a rozhodl se pro demonstrativní čin po padesáti letech ………
nemohl už přinést větší oběť! Vlastní život! To proto hledal pomoc v posledních měsících u výškařů, horolezců (ne těch análních),
starých beskydských lyžařů, právníků, mořeplavců i u mne.
Bobe, jen tolik pro tebe stačil udělat syn starého emigranta...

.........text Menower nad hrobem

Rozdělej oheň tisíc mil daleko, aby ozářil mou dlouhou cestu domů. Letím na kometě, má cesta je dlouhá, nesmím se zdržet. Mlčení je jako těžký kámen. Bojuji se světem a beru všechno, co mi dá. Ale občas je mé srdce poníženo. Jsem zrozen, abych šel proti větru. Jsem zrozen, aby znali mé jméno. Nezáleží, kde stojím, jsem sám. Vstaň a bojuj! Žij svým srdcem. Nebojím se zemřít. Vstaň a bojuj! Řekni, co cítíš? Zrozen se srdcem z oceli. Spal za sebou most, bez slitování. Je jen jedna cesta domů. Ti, kdo se smějí a zahrazují cestu a řežou jiným krky, padnou jako tající sníh. Uvidí nás povstat, pokloní se a jejich srdce poklesnou. Pak my se budeme smát a oni budou klečet a poznají, že to srdce z oceli bylo příliš těžké zlomit, příliš těžké ovládat...............

Karel Kryl-1969

I naše generace
má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku K nedůvěře

Už nejsme nejsme to co kdysi
Už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda...

olšerNičivý požár světoznámého pařížského chrámu Notre-Dame ukázal na jinou stinnou část nedávné historie a tragických událostí v Evropě. „Kde jste byli, když hořely středověké křesťanské chrámy v Kosovu?“ ptají se mnozí Srbové.
„Scéna katedrály Notre-Dame v plamenech je pro lidskou civilizaci tragédie. Dědictví UNESCO se musí chránit, bez ohledu na to, jestli je světoznámé, nebo ne. Co lidé na světě teď vidí v Paříži, na to srbští občané bezmocně hledí od roku 1999 ve své jižní provincii, kde nebyl spálen a zničen jeden kostel, ale přes 150 kostelů a klášterů, některé ze 14. století. A to úmyslně. Proč to není hlavní zpráva? Protože se většina médií neřídí svědomím, ale politikou,“ napsal na Facebooku Boris Malagurski. Jeho komentář sdílely tisíce lidí. 
S dalším příspěvkem podobného rázu přišla politička a aktivistka Milica Djurdjević. „Francouzi se nás ptali: proč je pro vás Kosovo tak důležité? Dejte od něj ruce pryč, jako jsme my dali ruce pryč od Alžírska. Opomněli říct, že jejich Notre-Dame není v Alžírsku, ale v Paříži. Teď, když hoří perla křesťanské architektury a velká část lidstva truchlí nad ztrátou tak velikého historického pokladu, možná lépe pochopí nás Srby, kteří jsme byli svědky toho, jak během jednoho jediného dne 35 našich svatyní lehlo popelem,“ uvedla ostře politička.
Narážela na tragické události ze 17. března 2004, kdy kosovští Albánci prováděli etnické čištění, ničili chrámy, kláštery, znásilňovali jeptišky, bořili domy a vyháněli a vraždili srbské obyvatelstvo. Šlo fakticky o pogrom, který mnohé v daném regionu překvapil.

 20.4.2019                                                                       Břetislav Olšer