koler smallV rozbouřeném světě nejaktuálněji krouží tornádo kolem středoamerické Venezuely. Země má v současnosti dva prezidenty, z nichž jeden stále ovládá zemi, ale toho druhého poté, co se hlavou státu prohlásil, uznala řada zemí včetně USA a České republiky. Martin Koller ve svém seriálu rozebírá události z trochu jiného pohledu, než ukazuje hlavní mediální proud.
Řadu příznivců prezidenta Miloše Zemana doslova šokovalo jeho pozvání pro samozvaného prezidenta Venezuely Guaidóa, známého rovněž jako Macrobama (Macron a Obama), o čemž jsem psal v rozsáhlém článku ve čtvrtek. U některých českých politiků naší demokratické vlády oligarchy Babiše i demokratické opozice slouhů oligarchů by mne takový tah neudivil. Ti by pozvali i Hitlera, Pinocheta nebo Franka, a ještě by jim o závod lezli do zadku, případně ještě hlasitě volali, jak to voní. Koneckonců to mnozí čeští demokraté předvádějí beze studu veřejně, někteří tajně, mezi půlkami Sorose, Albrightové, Babiše, Merkelové i sudeťáka Posselta. Zvlášť když by jim to někdo ze světových oligarchů nařídil. Ale oni jsou tak aktivní, že by závodili už před rozkazem. Kdysi před listopadem 1989 se říkalo o aktivních soudruzích, že aktivní blbec je horší než třídní nepřítel. Tehdy i dnes je to kádrové plus. Stačí se podívat na některé zcela bezcharakterní mladé soudruhy euromarxisty, především na socialisty ovládaných ministerstvech. K tomu lze jen dodat, že oligarcha Babiš by pravděpodobně pozvání poslal a podepsal, případně to zařídil cestou socialistického slouhy Petříčka schopného pravděpodobně čehokoli. Poté by v ČT u Bakaly a na Seznamu vykládal, že byl proti, a najdou se i troubové, kteří mu ještě věří, dokonce i mezi důchodci s celoživotní praxí v socialistické i euromarxistické demokracii oligarchů.

korupceLoni na podzim jsme měli komunální volby a stalo se již dobrým zvykem tento svátek demokracie zakončit trestním oznámením pro podezření z korupce na všechny, kteří seděli na vidlákovské radnici. Policie to pak prošetří.... a odloží.
Tu a tam se něco dostane až ke státnímu zástupci a tu a tam se něco dostane až k soudu. A zatím pokaždé to skončilo osvobozujícím rozsudkem.

Není to jen naše místní jihomoravská specialita, děje se to všude. Vlastně marně přemýšlím, který z našich vrchních úřednických či politických představitelů zůstal s čistým neobviněným štítem. Premiér je stále vyšetřován, ale pořád není obžalován, na Zemana zkoušejí vlastizradu, Zimola, Rath, Netolický, Púta... tenhle seznam by byl hodně hodně dlouhý.

A opět není to jen otázka naší zemičky. V jednom kuse někde rozkryli korupční skandál, obvinili ministry, úředníky a kdo ví koho ještě, sestavil se popdle toho žebříček zkorumpovanosti, obvinění jsou lidé z politiky, byznysu, sportu.

Ale když se pak na to podíváte, v devadesáti procentech jde o to, že spolu dva lidé mluvili, něco domluvili a nějak zlehýnka obešli nějakou tisícistránkovou směrnici.

foldyna1„Tak dlouho jsme hnali bolševiky na východ, až se k nám dobrali ze západu,“ říká místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna v nezvykle ostrém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a přidává varování. Tlaky globálního kapitálu dle jeho slov způsobují, že lidé hledají alternativy – i ty nesprávné. Směrem k sociální demokracii prohlásil, že žijeme v 21. století a nelze neustále vykřikovat, že strana má 140letou tradici, protože nejsou muzeum s vývěsními štíty. Zdůraznil, že ČSSD navíc neodpovídá nárokům běžného voliče.

Jaký názor máte na zdanění majetku církví a jak ukončit spory mezi církvemi a státem? 

To je jedno velké téma, které sociální demokracie už od doby, kdy se začalo projednávat, tlačila před sebou a očekával se od ní nějaký výstup. Takže nejsem překvapen a nemám nic proti tomu. Nicméně se domnívám, že ten stávající stav, kdy se tu neustále přetlačujeme vidlemi především s římskokatolickou církví, protože jí se to týká nejvíce, není v pořádku. Týká se to ale samozřejmě i všech ostatních a vidím to na položkách, které přicházejí, takže se jedná o téma pro všechny církve. Myslím, že by se stát a politické strany měly znovu pokusit o jednání s církvemi, abychom ten spor uzavřeli. V zásadě to do jisté míry církve jako takové poškozuje. Jejich kredit i diskutabilitu vztahu občanů k církvím. Čili se domnívám, že současný kardinál je člověk velmi rozumný. Způsob, jakým se k tomu stavěl kardinál Vlk a dnešní představitel římskokatolické církve, je velice rozdílný. Je cítit taková pozitivní atmosféra, i přesto, že se neshodneme. Politické strany, popřípadě stát by se měl znovu pokusit otevřít tuto diskuzi a nějakým společným usnesením ji uzavřít. Není možno, aby se tady stále dokola diskutovalo. Církev je součástí naší historie a kultury a měli bychom mít lepší a dobré vztahy.

petříčekMinistr zahraničí ČR Petříček je na Ukrajině a jeho prvním hostitelem byl jeho rezortní ukrajinský kolega Klimkin.

A aby byl postoj a směřování obou těchto mužů pro světovou veřejnost dostatečně jasný a výmluvný, nejednali na Ukrajinském ministerstvu zahraničí, ale na MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS OF UKRAINE, jak prokázal velkými písmeny vyvedený text umístěný na pozadí místnosti, ve které oba ministři tiskovou konferenci uspořádali.

Nu a ideově po anglosasku se oba ministři na zmíněné konferenci též vyjadřovali. Klimkin ocenil Petříčkem „naprosto jasný“ oficiální český postoj podporující sankce EU proti Rusku a odsouzení ruské agrese Krymu, k čemuž Petříček dodal, že ČR nebývale tvrdě odsuzuje hybridní válku, kterou Rusko proti Ukrajině na východě země vede. „Ukrajina musí bojovat současně na dvou frontách, proti ruské agresi a proti proruským povstalcům na východě, a druhou frontou je potřeba modernizovat Ukrajinu“, řekl Petříček.

Mluvil i o pomoci, kterou ČR Ukrajině poskytuje. Ukrajinu označil za klíčovou zemi východního partnerství (zřejmě proto, že představuje nejvýhodnější nástupnické území pro útok proti Rusku-pozn.LM), s kterou už sice nemá společné hranice, ale nicméně ji i tak vnímá jako svého souseda.

Nejmilovanějšího ze všech sousedů, které má, tlačí se mi do pera, a to proto, protože je ze všech nejrusofobnější, stejně jako je sociální demokrat Petříček zřejmě nejrusofobnější ze všech ministrů české vlády. A člověk, který žlučovitě zlostné výpady tohoto člověka proti Rusku čte už po několikáté,  se nemůže zbavit otázky, do jaké míry vyjadřují jeho protiruské výpady názor celé české vlády.

Premiér Babiš se zatím k této otázce nevyjádřil, zato s podporou všeho, co Petříček v Kyjevu učinil a řekl, si pospíšil vyjádřit svůj plný souhlas Hamáček, předseda to ČSSD. Bývalé to strany českých pracujících lidí.
Inu i tak se bijí hřebíky do rakví.

Vždyť propánakrále, pane Petříčku a pane Hamáčku, i Němec Günther Verheugen viděl, že  to, co  dnes Ukrajině z Kyjeva vládne, je čistokrevná vláda fašistů z masa a kostí. A vy Češi to nevidíte?

 Český nezávislý tisk 28.1.2019                                                                           Lubomír Man


 

snejdarek smallV mrazivém odpoledni přesně před sto lety osm praporů československé armády vedených legionáři za podpory pěti tisíc dobrovolníků zaútočilo na polské jednotky, když jejich velitel odmítl vyklidit sporné Těšínsko. Od vzniku republiky neuplynulo ani čtvrt roku a už vedla svou první válku, ve které zajistila svou nadvládu nad většinou Těšínska včetně Bohumína, Karviné a Ostravy i klíčovou tratí do Košic. Další postup zastavily dohodové země.

Velitel československých sil podplukovník Josef Šnejdárek v doprovodu skupiny zahraničních důstojníků z dohodových zemí Francie, Itálie, Velké Británie a Spojených států se 23. ledna 1919 v 11 hodin ohlásil u polského velitele Franciszka Latinika. Předal mu ultimátum - buď se polské jednotky do dvou hodin stáhnou k řece Bělé, nebo Československo zaútočí.

Latinik ultimátum odmítl, dokonce se pokusil Šnejdárka zajmout a pro pět svých praporů podporovaných čtyřmi kulometnými rotami, jezdeckou četou a dělostřeleckou baterií vyhlásil okamžitou bojovou pohotovost. Proto se poté, co vypršelo dvouhodinové ultimátum, daly se do pohybu 21. střelecký pluk legionářů z Francie o síle tří praporů, jeden prapor 54. pěšího pluku, jeden prapor 93. pěšího pluku, 17. myslivecký prapor a dva prapory dobrovolníků, které postupovaly na Bohumín a Karvinou.

Naše školství reaguje na výtky BIS ohledně výuky dějepisu a připravuje změny osnov. Očistí je od sovětského výkladu dějin a budou více proevropské. Návrhy na změny měly zůstat tajné. Ale u nás se hned všechno rozkecá...

Základní teze nových učebních osnov zpracovala nezisková organizace „Evropské včerejšky“ a agentuře KACHNA se je podařilo získat za blíže nevyjasněných okolností. Pokud lze z textu usuzovat, záměr změnit obsah učiva a chápání dějinných událostí je hodně ambiciózní a v mnoha případech budeme asi kroutit hlavou nad tím, v jakém historickém bludu jsme doposud žili. Navíc se nesoustředí jen na období moderních dějin, kterého se týkala výtka BIS především, ale neziskoví experti to vzali pěkně z gruntu.

Třeba hned příchod Čechů na naše území. Doposud se tradovalo, že přišli z východu z oblastí mezi Vislou a Volhou, tedy z území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a hlavně Ruska. Ukazuje se však, že je to mylný výklad, při kterém se úplně opomenulo to, že Češi patří mezi západní Slovany. Což nemůže znamenat nic jiného, než že naši předkové přišli ve skutečnosti ze západu. Tím je mimo jiné prokázáno i to, že jsme na něj vždycky patřili.

Dalším problematickým místem je příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Doposud bylo jejich působení hodnoceno kladně, přičemž bylo oceňováno především to, že přiblížili křesťanskou víru našim předkům ve staroslovanském, a tedy srozumitelném jazyce. Dosud byli totiž lidé odkázáni na texty latinské, kterým nerozuměli. Z dnešního pohledu však šlo o krok kontraproduktivní. Používání staroslovanštiny v náboženské praxi totiž sebou přineslo i to, že lidé ztratili motivaci se cizí jazyky učit. A tak už od těch dob nás pronásleduje nedostatečná jazyková vybavenost, která je jedním z důvodů, proč je náš národ plný malých a zaprděných Čecháčků. Díky expertům z organizace „Evropské včerejšky“ konečně vidíme, že je to vina Cyrila a Metoděje a knížete Rostislava, který je k nám pozval.

Nadále bude také více zdůrazňován pozitivní vliv Svaté říše římské jako předchůdce současné EU. Z toho důvodu bude v osnovách kladen důraz i na císaře Karla IV. I když trochu jinak než doposud. Už to totiž nebude „otec vlasti“, ale především představitel evropského lidu a středověký předchůdce J.C.Junckera. Na Karlu IV. bude také demonstrováno, jak je přínosné vytváření multikulturních svazků. I když v případě otce Lucemburka a matky pocházející z českého rodu Přemyslovců není vzájemné obohacení tak dokonalé jako v případě svazku lidí z opačných konců světa. Holt středověk...

Mistr Jan Hus pak bude naopak hodnocen jako veskrze záporná postava. Nikoliv proto, že se pokoušel reformovat církev. To by se mu ještě dalo prominout. Jeho největším prohřeškem je ovšem to, že podnítil rozpoutání husitských válek, kdy vzbouření Češi bojovali i proti vojskům Svaté říše římské. Což je to samé, jako kdyby bojovali proti EU. Tam někde jsou pravděpodobně i kořeny našeho euroskepticismu. Podobně negativně a z analogických důvodů bude nově hodnoceno i stavovské povstání z let 1618 – 1620.

Přehodnocení čeká i národní obrození. Vedlo totiž k emancipaci českého jazyka, čímž opět došlo k tomu, že Češi ztráceli motivaci učit se jazyky cizí a přímo tak zapříčinilo to, že se z nás stali zaprdění Čecháčkové. Co Cyril a Metoděj začal, to obrozenci dorazili.

V tomto místě získaný materiál končí, takže není úplně zřejmé, jak bude z nového pohledu hodnocen třeba vznik Československa, nebo II. světová válka a osvobození naší země. Snad se agentuře KACHNA podaří chybějící návrhy získat. Něco mi říká, že to budeme teprve mrkat na drát...

PS: Abych předešla případným výtkám ze šíření neověřených informací, tak explicitně uvádím, že tento článek je fikce.

Český nezávislý tisk 22.1.2019                         Kateřina Lhotská